Projev JUDr. Petra Lachnita na oslavách 300 let od postavení kostela v Praze na Zlíchově

Hlavní stránka / Historie farnosti / Projev JUDr. Petra Lachnita na oslavách 300 let od postavení kostela v Praze na Zlíchově

13.10.2014

Projev JUDr. Petra Lachnita na oslavách 300 let od postavení kostela v Praze na Zlíchově V rámci oslav 300 let od postavení kostela sv. Filipa a Jakuba přednesl svůj projev u nového kříže ve farním areálu na Zlíchově za Městskou část Praha 5 JUDr. Petr Lachnit, zástupce starosty. Přinášíme celé znění projevu.

 

 

 

 

Vážené dámy, vážení pánové, vážení hosté.

 

Bývalo kdysi častým zvykem shromažďovat se u významných budov u příležitosti výročí jejich stavby, otevření nebo zahájení činnosti. Protože i budovy mají své osudy: své doby slávy, doby zapomnění, doby chátrání i doby obnovy. Ty významnější mají svého genia loci.

Svého genia loci má bezpochyby i zlíchovský kostel. Nevelký, ale bez něj si panorama levého břehu Vltavy na jihu Prahy už asi nedovedeme představit.

Jsou budovy honosné i skromné, krásné i ošklivé. To proto, že je stavěli lidé. Lidé jim také vdechli život. Lidé to byli, kdo jim určil jejich osud. Jinak na vás bude působit věznice, jinak nemocnice, jinak významný úřad. Jinak by měl působit církevní objekt. To neznamená, že třeba objekt věznice musí mít ošklivou architekturu. Jsou to zase lidé, kteří mu účelem využití dali pochmurný ráz. V historii lidstva se mnohokrát stalo, že klášter přestal sloužit vzdělání a nastěhovali se do něj vojáci nebo vězňové, staří osamělí lidé, nebo nemocní. Známe i sportovní stadiony, které se změnily ve vězení, v koncentrační tábory. Nezměnila se architektura, změnilo se využití a tím i atmosféra stavby.

Zlíchovský kostelík je jednoduchý. Nemá ambice stát se symbolem moci. Možná proto je tak snadné vytvořit si k němu téměř přátelský vztah. Je laskavý, milý, skromný. Je takový, jaké kostely potřebuje dnešní církev na cestě k lidem.

Nejenom katolíci, nejenom křesťané. U velké části světové společnosti si získal respekt papež František. Podobnými vlastnostmi, které symbolizuje i tento kostelík. Kterých si vážíme. Laskavostí, lidstvím, skromností. Touhou sloužit lidem. František vrací lidem víru ve smysl církve i ve dvacátém prvním století.

V civilizaci, kde jediným kritériem úspěchu se stávají peníze a která pro ně snadno zapomíná na mravnost, na pravdivost, která využívá problémy druhých k vlastnímu zisku a je ochotná pro dosažení úspěchu zahodit vše člověčenské – v takové civilizaci vrací František lidem bez rozdílu náboženství víru. Víru v člověka, víru v jeho vyšší smysl, víru v lidskou společnost.

Takovou církev naše skomírající civilizace potřebuje, aby se mohla vrátit k hodnotám, které tak ráda zdůrazňuje a které tak málo naplňuje.

Sociální cítění, úcta ke starším a shovívavost k mladým. Nestačí těmito obraty přecpávat naše volební programy. Je třeba těmto myšlenkám vrátit jejich místo nejenom ve společnosti, ale především uvnitř každého člověka. Tady může a musí církev přispět k obnově pojmu lidství. Tak dokáže naplňovat své poslání. Nejsou to malé úkoly, přestože jejich plnění nebude tolik vidět.

Ovšem společnosti to moc prospěje! Kostelíkům také – protože pak do nich budeme rádi chodit. Nejenom pro umělecké skvosty a velkolepě klenuté stropy. Hlavně pro lidskou útěchu, pro to lepší v člověku.

 

JUDr. Petr Lachnit

1. zástupce starosty MČ Praha 5

 

Autor: Josef Ptáček   |   Sekce: Život farnosti | Historie farnosti   |   Tisk   |   Poslat článek známému


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

 

Všechna práva vyhrazena © 2017 NETservis s.r.o.