Cyklus přednášek Tisíciletá tradice
K duchovní historii naší farnosti
Území obklopující Barrandov, vymezené morfologicky pozoruhodným přírodním terénem, kde nechybí mohutný veletok, dominantní skály, hluboká údolí i náhorní plošiny, vytváří unikátní prostor, v němž už tisíc let působí bohatá duchovní tradice křesťanství. V cyklu čtyř přednášek si tuto tisíciletou duchovní historii představíme z perspektivy života místní farnosti, která spojuje původně samostatnou farnost Velká Chuchle, spadající později pod Zbraslav, farnost Hlubočepy u kostela sv. Filipa a Jakuba a butovickou farnost při kostele sv. Vavřince.
8.1. Duchovní horizonty středověku
První z lednových přednášek přiblíží proměny náboženského života na území naší farnosti ve středověké éře. Za pomoci obrazových zachycení uměleckých děl, sakrální architektury a pramenů si představíme duchovní horizonty místních obyvatel v průběhu několika staletí. Zajímat nás budou podoby a výzvy počátků christianizace, etablování církevních institucí i jejich vztah k českým panovníkům. Detailněji se zaměříme také na podobu chrámů v Butovicích, Chuchli a Zlíchově za časů Karla IV., na svět středověké imaginace i na kláštery a řeholní řády spojené s místním prostorem. Přednášku uzavřeme myšlenkami Jana Husa a dopady jeho reformních snah na naši společnost v následujícím století.
29.1. Světla a stíny barokní zbožnosti
Druhou přednášku o místních duchovních dějinách otevřeme krátkou epizodou z předvečera třicetileté války, kdy se na našem území střetly dvě odlišné, zahraniční myšlenkové tradice. Z tohoto sporu vzešla vítězně katolická barokní kultura, která v našem prostoru dominovala po téměř dvě následující století. S novým uměleckým slohem a novými myšlenkovými impulsy se proměňovala také zbožnost a místní náboženský život. Jaké aspekty ale barokní zbožnost měla? Z čeho vycházela, jaké formy na sebe brala a jak ji tehdejší lidé prožívali? To jsou jen některé otázky, které se pokusíme zodpovědět. Těšit se můžete na jedinečná umělecká vyobrazení nebo na nově objevené prameny, které nám pomohou světla a stíny barokní zbožnosti lépe pochopit.
12.2. Proměny náboženského života v „dlouhém“ 19. století
Třetí přednáška z cyklu o duchovních dějinách sleduje proměny náboženského života v období od druhé poloviny 18. století do vypuknutí první světové války. V úvodu si přiblížíme proces nazývaný osvícenství a s ním spojené reformy, které výrazně zasáhly do postavení místních duchovních správců, ovlivněných současně myšlenkami národního obrození. Tehdy se na místní krajině i náboženské praxi začíná výrazně projevovat dopad průmyslové revoluce i útoky nastupující liberální ideologie, zasahující i každodennost života místních rodin. Jedná se o doprovodné jevy procesů vedoucích k ničivým událostem 20. století.
26.2. Víra ve století extrémů
Slavné přirovnání 20. věku ke století extrémů nepochybně věrně vystihuje dějinný přelom naší civilizace v této epoše, kdy se křesťanské ideály a duchovním život obyvatel dostávaly pod mohutný tlak ideových odpůrců a totalitních režimů. Poslední přednáška z našeho cyklu se zaměří na duchovní život místních farností, na příběhy osob s nimi spojených i na osudy sakrálních staveb, které v této bouři symbolizovaly zdroje klidu a světla, upomínající na pradávnou tradici duchovního života. Řekneme si, jakým způsobem se válečné události, hospodářské krize a perzekuce promítaly do náboženské praxe, i jak se obnovovala v polistopadové éře.
