Kostel svatých Filipa a Jakuba na Zlíchově – jedna z pražských dominant nad Vltavou

Hlavní stránka / Historie farnosti / Kostel svatých Filipa a Jakuba na Zlíchově – jedna z pražských dominant nad Vltavou

7.5.2012

Kostel svatých Filipa a Jakuba na Zlíchově – jedna z pražských dominant nad Vltavou Přinášíme informace z historie i současnosti našeho farního kostela.

 

1. Z historie

Název vsi Zlíchov (variantně Zléchov) je odvozován buď od místního statkáře Zlecha, nebo od blíže neurčeného „zlécha“ – zlého člověka, a první dochovaná zmínka o ní pochází z roku 1088.

Nevysoký, ale strmý devonský vápencový vršek byl ve starých dobách nazýván Svatoštěpánský kopec. Váže se k němu pověst, že právě na něj doskočil Šemík s Horymírem při svém bájném skoku z Vyšehradu. Ještě v 19. století zde byly ve skále ukazovány stopy Šemíkových kopyt.

Na tomto vršku stála románská kaple sv. Štěpána – odtud také zřejmě jeho název. První písemný záznam o této kapli je z 13. 2. 1257, kdy ji včetně přilehlých pozemků Přemysl Otakar II. připsal vyšehradskému kanovníku Bartolomějovi a jeho nástupcům. Svaté ostatky (pravděpodobně sv. Štěpána) byly poté přeneseny na Vyšehrad a kaple měla být zbořena. K tomu však nedošlo, bylo jen změněno její zasvěcení (pravděpodobně sv. Václavu) a byla spravována farářem z Malé Chuchle.  Kolem roku 1319 byl kostelík veden jako farní a patřil k ořechovskému děkanství.

Koncem 70. let 14. století získali obec Zlíchov včetně kostela smíchovští kartuziáni a na přelomu 14. a 15. století ho goticky přestavěli. V srpnu 1418 je však přepadli husité a jejich smíchovský klášter zcela zničili. Jejich pozemky včetně zlíchovských připadly staroměstské obci. Fara zanikla a kostel spadal pod správu utrakvistů, a to až do roku 1624, kdy obec i s patronátním právem ke kostelu koupili jezuité z pražského Klementina. Zlíchov se pak nejen dostal pod jejich duchovní správu, ale stal se i východiskem jezuitské misijní činnosti, při níž účinně pomáhali členové Mariánské družiny, jejíž slavnosti si zlíchovské obyvatelstvo velmi oblíbilo.

Roku 1660 byl kostel ještě opravován, ale roku 1713 - 1714 ho jezuité zbořili a na jeho základech postavili barokní kostel, dochovaný do dneška. Posvěcen ke cti svatých apoštolů Filipa a Jakuba byl 5. 5. 1714. Roku 1749 byl Zlíchov spolu s Hlubočepy přifařen ke Smíchovu. 18.1.1872 bylo povoleno zřídit na Zlíchově faru a 8. 1. 1873 byl na Zlíchov uveden nový farář. Dům pro účel farní budovy daroval tehdejší majitel zlíchovských vápenek a realit Max Herget. Roku 1885 byly provedeny opravy vnějšku kostela, roku 1901 byl kostel vymalován a omítnut a byly obnoveny oltáře.

V roce 1945 kostel sloužil jako místo pro uložení zastřelených vlastenců na konci II. světové války.

V letech 1948 - 1989 byl kostel zanedbáván a chátral. I v tomto obtížném období se v kostele konaly pravidelné bohoslužby. Generální oprava kostela se uskutečnila v letech 1991-1993. V současnosti spadá kostel do farnosti Praha - Hlubočepy II. pražského vikariátu, která zahrnuje lokality Zlíchov, Pod Dívčími hrady, Barrandov, Klukovice, Prokopské údolí, Holyně, ...), Jinonice, Velká Chuchle a Malá Chuchle.

 

2. Svatí patroni kostela

Svatí, kterým je kostel zasvěcen, bývají tradičně uctíváni společně. Oba patří mezi Dvanáct apoštolů Ježíše Krista, které si sám vyvolil. O jejich životě není mnoho známo, jisté je, že později po Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání se jejich životní cesty rozešly. Sv. Filip odešel hlásat evangelium do Frýgie v Malé Asii, kde byl podle staré tradice ukřižován a na kříži ukamenován. Proto bývá jeho atributem kříž a kamení.

Sv. Jakubové byli mezi apoštoly dva, Jakub starší, syn Zebedeův a bratr apoštola Jana, a Jakub mladší, syn Alfea Kleofáše. V naší dvojici jde o druhého z nich, tedy o sv. Jakuba mladšího, považovaného někdy za Ježíšova příbuzného. Ten se stal prvním biskupem v Jeruzalémě, je autorem jednoho novozákonního listu a byl i mezi Židy vážený pro svou poctivost a spravedlnost. Přesto ho nakonec židovský velekněz rozkázal shodit z chrámové zdi. Podle starých podání Jakub pád přežil a začal se za své nepřátele modlit, ti ho však ubili kamením a kyjem či tyčí. K jeho atributům proto patří tyto nástroje jeho umučení.

 

3. Kostel a jeho výzdoba

Jednolodní barokní kostel je atypicky orientován k severu. Chrámová loď i kněžiště má půdorys obdélníku, strop je rovný. Na hlavním oltáři je obraz patronů kostela z roku 1875 od Viléma Kandlera. Starší (vlevo) je sv. Filip a jako atribut se k němu váže kříž na zemi i na berli v jeho ruce a kamení, mladší (vpravo) je sv. Jakub mladší a jeho atributem je ležící tyč, rovněž kamení a snad i chrám v pozadí.

Po stranách hlavního oltáře jsou úzká křídla s reliéfy evangelistů a v horní části reliéf Posledního soudu. Tato cenná dřevořezbářská práce (tzv. Zlíchovský reliéf) od monogramisty I.P., představitele podunajské pozdně gotické plastiky, pochází z let 1520 - 1525 a je dnes uložena v Národní galerii a v kostele nahrazena fotokopiemi.

V oblouku před hlavním oltářem je štuková kartuše s atributy evangelistů, v jejichž středu je zkratka IHS (= latinská podoba původně řecké zkratky jména Ježíš).

V přední části chrámové lodi jsou proti sobě umístěny dva boční oltáře zasvěcené sv. Václavu a sv. Ludmile s obrazy Viléma Kandlera. Obraz sv. Anny (od téhož autora) z jednoho z dalších dvou oltářů, které byly zrušeny, je zavěšen na pravé boční stěně v zadní části kostela. Místo levého zadního oltáře visí dřevěný kříž.

V přední části lodi vpravo je velká dřevěná barokní socha Panny Marie, polychromovaná ve 30.letech 20.století. Křtitelnice pochází z roku 1874, varhany od pražského varhanáře Karla Schiffnera z roku 1883. Socha sv. Antonína Paduánského v zadní části kostela vpravo pochází z roku 1927 a jejím autorem je pražský řezbář F. V. Buk.

Na protilehlé straně je socha Nejsvětějšího Srdce Páně od D. Pešana z roku 1957.Vitráže v oknech jsou z doby po 2. světové válce a zobrazují vlevo (odpředu) Nejsvětější Srdce Páně, sv. Josefa a sv. Václava, vpravo Neposkvrněné srdce Panny Marie, sv. Ludmilu a sv. Anežku českou.

Křížová cesta na bočních stěnách chrámové lodi je řešena originálním způsobem: na každé boční stěně je umístěno 7 křížků a pod nimi dlouhá vodorovná lišta s příslušnými nadpisy jednotlivých zastavení (vše ze dřeva).

Věž je nad kněžištěm a jsou v ní umístěny 2 zvony. Větší, ke cti sv. Františka Xaverského, pochází z roku 1697. Menší zvon, odlitý ke cti sv. Ludmily, je z roku 1924. Snad jde o prvorepublikovou kopii staršího zvonu.

Na přilehlém hřbitově se od roku 1897 nepohřbívá.

Pískovcový sloup se soškou Panny Marie Svatohorské pochází z 18. století a k cestě ke kostelu byl přenesen ze středu obce při rozšiřování komunikace. Před věží kostela stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století. Spolu s kostelem tvoří nezaměnitelnou dominantu, poutající pozornost všech, kdo přijíždějí z jihu po tomto břehu Vltavy do centra Prahy.

 

Z dostupných pramenů sepsala Mgr. Radka Habánová

 

Literatura:

Bedrníček, Pavel: Příběhy pražských svatyní, Praha, Volvox Globator 2002

Kronika zlíchovské farnosti, 1.díl (v rukopise)

Masarykův slovník naučný, 1933

Ottův slovník naučný

Piroch, Jan: Kostel sv. Filipa a Jakuba, in: Pražská pětka 12/2005, s. 34

Podlaha, Antonín: Posvátná místa království českého, III. díl, Praha 1909

Ruth, František: Kronika Královské Prahy, III. díl, Praha 1904

Schauber, Vera – Schindler, Hanns Michael: Rok se svatými, KNA Kostelní Vydří 2002

Světci k nám hovoří (http://catholica.cz/?id=1351)

Škoda, Eduard: Pražské svatyně, Praha, Libri 2002

Autor: Josef Ptáček   |   Sekce: Život farnosti | Historie farnosti   |   Tisk   |   Poslat článek známému


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.